Rozhodčí řízení je upraveno v zákonu č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkou rozhodčích nálezů ve znění pozdějších předpisů a jedná se o výrazně efektivnější a levnější alternativu ke klasickému řízení soudnímu, a to zejména s důrazem na rychlost a hospodárnost celého řízení. Pokud se smluvní strana chce domáhat nápravy svého porušeného práva soudní cestou, pak jedině rychlé a efektivní řízení, jehož výsledkem je praomocné a vykonatelné rozhodnutí (exekuční titul) může vést k nápravě porušeného subjektivního práva. Rozhodčí řízení pak umí nahradit zdlouhavou a neefektivní cestu soudního řízení a je rychle, efektivně a hospodárně ukončeno formou rozhodčího nálezu se stejnou právní silou jako je rozsudek soudu. Mezi hlavní výhody rozhodčího řízení bychom mohli tedy řadit tyto:
Pro možnost rozhodnutí majetkového sporu rozhodcem v rozhodčím řízení je nutné uzavřít písemnou rozhodčí doložku. Rozhodčí doložku je vhodné aplikovat přímo při uzavírání hlavní smlouvy (smlouva kupní, o dílo, nájemní, podnájemní, pracovní a podobně) jako její součást například ve zvláštních či závěrečných ustanoveních smlouvy hlavní. Pro nejvhodnější způsob aplikace rozhodčí doložky do smlouvy je možné se poradit s jakýmkoliv advokátem. Základní rady o aplikaci rozhodčích doložek do smluv je možné obdržet též na níže uvedených kontaktech.
Pro jednoduchou aplikaci je možné doporučit toto znění rozhodčí doložky:
Smluvní strany se podle zákona č. 216/1994 Sb. výslovně dohodly na tom, že veškeré majetkové spory z této smlouvy hlavní, jakož i spory, které by v budoucnu vznikly z právního vztahu založeného touto smlouvou, bude rozhodovat v rozhodčím řízení jediný rozhodce JUDr. Vít Lebeda, advokát ČAK 11089, se sídlem T.G. Masaryka 25, 360 01 Karlovy Vary. Rozhodčí řízení se bude konat dle právního řádu ČR a rozhodce je oprávněn rozhodovat dle zásad spravedlnosti. Rozhodce určený touto rozhodčí doložkou bude spory rozhodovat bez ústního jednání, pouze na základě písemných materiálů předložených stranami. Nebude-li však rozhodce písemné materiály považovat za dostačující, je oprávněn nařídit ústní jednání. Rozhodčí nález nemusí být odůvodněn. To platí i v případě, je-li na návrh kterékoli ze stran vyřešen spor v průběhu rozhodčího řízení uzavřením smíru ve formě rozhodčího nálezu. Otázky rozhodčího řízení touto rozhodčí doložkou nevymezené a zákonem č. 216/1994 Sb. neupravené je oprávněn rozhodnout určený rozhodce sám dle své volné úvahy. Rozhodčí řízení se zahajuje na návrh kterékoliv ze stran rozhodčí doložky a to jeho doručením rozhodci. Rozhodce je oprávněn účtovat po podání rozhodčí žaloby žalobci odměnu rozhodce (rozhodčí poplatek) ve výši 3% z hodnoty předmětu sporu, minimálně však 5.000,- Kč, plus DPH. V případech, kdy není možné určit hodnotu předmětu sporu bude zpravidla odměnou rozhodce částka 10.000,- Kč, přičemž tuto částku je rozhodce oprávněn snížit či zvýšit na úroveň přiměřenou danému případu. Bez úhrady sjednaného rozhodčího poplatku není rozhodce ve věci povinen rozhodnout. Již zaplacený rozhodčí poplatek se nevrací.